Co nám může pomoci, abychom v životě byli spokojenější a plní lásky
Co nám může pomoci, abychom v životě byli spokojenější a plní lásky, k sobě i ostatním ?
Za mě je to hlavně poznat sám sebe. Se všemi našimi radostmi, sny, návyky, ale i starostmi, stíny a vlastnostmi, které třeba schováváme i sami před sebou.
Jak více poznat sám/sama sebe?
Můžou pomoci následující otázky:
Co pro mě znamená, že žiju spokojený (naplněný, vyrovnaný… ) život? Jak to poznám?
Jaké sny si ještě chci splnit?
Jaké emoce chci ve svém životě prožívat? A jaké emoce nejčastěji prožívám teď?
Dělám práci, která mě naplňuje?
Jaké hodnoty jsou pro mě v životě ty nejdůležitější? A žiju je ve skutečnosti?
Mám v životě dostatek radosti?
A pak třeba trochu hlubší otázky. Pokud na tom nejste psychicky dobře, raději si je nepokládejte bez podpory někoho externího, kdo vás v případě potřeby dokáže podržet (psychologa, průvodce, mentora atd.).
Kdybych za týden měla zemřít, co bych ve svém životě ještě urovnala / napravila?
Čeho se v životě nejvíc bojím?
Co v životě nechci vidět? V čem lžu sama sobě?
Co mi nejvíc vadí na druhých? Nedělám to náhodou taky?
A pak třeba ještě další hlubší otázka týkající se našich vztahů. K té mě kdysi navedla kamarádka a jsem jí za ní dodnes moc vděčná .
Ztroskotá loď, na které se plavím se všemi svými blízkými lidmi, kamarády i známými. Na záchranný člun si můžu vzít jen 10 osob z těchto všech lidí. Kdo to bude?
Takhle pomocí metafory krásně zjistím, kdo jsou ti mí nejdůležitější lidé v životě .
Nejsou to zrovna jednoduché otázky, co? Souhlasím . Práce na sobě není vždycky jednoduchá a vyžaduje hodně odvahy. Ne vždycky se nám to, co v sobě objevíme, líbí.
Přesto to má smysl . Kdybych se mohla vrátit do doby před 10, 20 lety, ani za mák bych to nechtěla. Teď, v 38 letech, se cítím mnohem spokojenější, než v 18. A co mi k tomu pomohlo? Cesty byly různé a za poslední roky se měnily. Terapie, konzultace s mentorkou (mentorek bylo více), psaní si deníku a psaní obecně, meditace, práce s dechem, dovolené o samotě a obecně hodně času o samotě, partnerské a jiné vztahy a učení se v nich, čtení knih a psychologických článků a následná sebereflexe, jak to mám já…
A jak vy poznáváte sami sebe?
Zamysleli jste se nad některou z otázek? Pomohlo vám to v něčem?
Budu ráda, když se podělíte .
Pokud byste na cestě sami k sobě chtěli podpořit, ozvěte se . Z vlastní zkušenosti můžu říct, že s externím člověkem to jde rychleji a snadněji .
