Principy všímavosti a cestování jako únik

Dneska začneme rovnou příběhově .

Před lety jedna skvělá terapeutka přišla na to, proč tak miluju cestování. Pořád se ptala: „Co je za tím, že tak miluješ cestování? Že ho tolik potřebuješ, abys byla spokojená?“

Společně jsme tehdy zjistily následující:

Když cestuju, tak jsem v přítomnosti. Konečně vypnu hlavu a všechny ty myšlenky, převážně na práci. Jednoduše jsem v úžasu nad tím, co zrovna prožívám. Chci si užít každou minutu na cestách. Vychutnávám si tu novou zemi všemi smysly.

Objevuju novou krajinu a žasnu nad její krásou.

Ochutnávám místní jídlo a jím ho děsně pomalu. (Mám na to totiž moře času .)

Nasávám nové vůně. Vnímám vůni oceánu.

Objevuju místní hudbu. Vychutnávám si šumění vln.

Vnímám jemný písek pod nohama. Beru do rukou kamínky.

Připomíná vám to něco? Anooo, tohle všechno jsou principy mindfulness / všímavosti.

A tohle všechno se mi v mém tehdejším životě v Praze absolutně nedařilo. Ani nemohlo. Člověk totiž prvně potřebuje vědět, že se má zastavit. Že je někdy potřeba se zastavit. A taky dovolit sám sobě se na chvíli zastavit. Nebo aspoň zpomalit. Dovolit si udělat pauzu v práci, dívat se chvíli z okna. Nebo třeba pozorovat květinu, kterou má v kanceláři (i když u toho bude vypadat zvláštně ). Nebo si sednout po práci na lavičku a jenom koukat do blba.

A co ještě mi tehdy cestování přinášelo?

Měla jsem prostor si srovnat myšlenky (to se mimochodem děje i při koukání do blba ). Nechat usednout to, co jsem v předchozích dnech, týdnech prožila.

Tento prostor jsem si ve svém normálním životě ve městě tehdy neudělala. Nebyla to pro mě priorita. A nezvědomila jsem si, že to potřebuju ke své spokojenosti (což vím dnes ).

Na cestách se to ale tak nějak dělo samo a dělalo mi to moc dobře.

A co ještě mi to cestování přinášelo?

Byl to jednoduše únik. Únik ze života, který jsem si sama vysnila a poté ho přetvořila do reality. Jenže ta realita se mi přestávala líbit. Nebyl v ní totiž skoro žádný čas na mě. Čas zamyslet se nad tím, jestli vůbec chci takto žít. Bylo tam málo času na pořádné dobití energie a na moje koníčky. Nebyl tam prostor na sebereflexi ani na hlubší odpočinek. Obecně život, kde bylo málo energie a málo radosti.

STŘIH – příběh skončil, jsme zpět v přítomnosti .

Co jsem si z této zkušenosti vzala?

Věnuji se tomu, abych žila život, ze kterého si nemusím brát dovolenou . (Klišé, ale pravdivé .) Takový život, ze kterého nutně nepotřebuji pravidelně utíkat pryč. Kdy cestuju pro radost.

Pokud se nám z dovolené velmi těžko vrací zpět do „normálního života“, možná bychom se měli zamyslet nad tím, jestli v tom životě není potřeba něco změnit . A přenést víc toho „dovolenkového stylu“ do své každodennosti.

Co dělám na dovolené jinak než doma?

Co z toho můžu dělat doma a nemusím u toho být zrovna na dovolené ?

Mě toho napadá dost.

A jak to máte vy?

Pokud by vás téma všímavosti zajímalo víc do hloubky, můžete si položit i další otázky.

Dokážu se soustředit na to, co zrovna dělám, anebo mi často lítají myšlenky (do minulosti, do budoucnosti)?

Jsem často hlavou (mentálně) v práci, i když jsem doma?

Klienty na konzultacích a kurzech občas provázím meditacemi všímavosti (mindfulness).

S všímavostí mívají problém lidé, kteří pracují mentálně a mají na starost hodně úkolů, hlídají deadliny, komunikují s více subjekty atd.. Často pak bývají mentálně přehlcení. A právě práce s všímavostí pomáhá ulevit přetížené mysli.

Mindfulness jsem studovala na kurzech a workshopech a také jsem se jí věnovala v Indii v rámci kurzu instruktora jógy.

Pokud by toto téma volalo i vás, ráda vám povím víc. A ráda vás také provedu na cestě úlevy od přetížené mysli.

Krásný co nejvíc „všímavý“ den,

Petra

P. S. Co třeba si vychutnat kávu nebo čaj a opravdu se soustředit na jeho pití všemi smysly? Mysl si odpočine a poděkuje vám .

ENGLISH VERSION:

Principles of Mindfulness and Travel as Escape

Today we’ll start with a story .

Years ago, a great therapist figured out why I love traveling so much. She kept asking, „What is it that makes you so fond of traveling? That you need it so much to be happy in life?“

Together we discovered the following:

When I travel, I am in the present. I finally turn off my head and all those thoughts, mostly about work. I am simply in awe of what I am experiencing right now. I want to enjoy every minute of travel. I am enjoying this new country with all my senses.

I discover a new landscape and marvel at its beauty.

I taste the local food and eat it terribly slowly. (I have tons of time for that .)

I smell new scents. I can smell the ocean.

I discover local music. I enjoy the sound of the waves.

I feel fine sand under my feet. I take little stones in my hands.

Does this remind you of anything? Yes, these are all principles of mindfulness.

And all this did not happen in my life in Prague at that time. It couldn’t even. First of all, you need to know that you should stop. That sometimes you need to stop. And also allow yourself to stop for a moment. Or at least slow down. Allow yourself to take a break from work, look out the window for a while. Or perhaps observe the flower you have in your office (even if it will look strange ). Or sit down on the bench after work and just stare into space.

And what else did traveling bring me at that time?

I had space to sort out my thoughts (by the way, this also happens when staring into space ). To sort out what I experienced in the previous days and weeks.

I didn’t make this space for myself in my normal life in the city back then. It wasn’t a priority for me. And I didn’t realize that I needed it for my satisfaction (which I know today ).

But while traveling, it kind of happened naturally and it made me feel very good.

And what else did traveling bring me?

It was simply an escape. An escape from life that I myself dreamed up and then transformed into reality. But somehow I stopped liking that reality. There was almost no time for myself in that reality. Time to think if I even want to live like this. There was little time to properly recharge my energy and little time for my hobbies. There was no room for self-reflection or for deeper rest. Generally a life where there was little energy and little joy.

CUT – the story is over, we’re back in the present .

What did I take from this experience?

Now, I’m dedicated to living a life where I don’t have to take a vacation . (Cliché, but true .) The kind of life I don’t necessarily need to run away from on a regular basis. When I travel for pleasure.

If it is very difficult for us to return to „normal life“ after vacation, maybe we should think about whether something needs to be changed in that life . And bring more of that „holiday style“ into our everyday life.

What do I do on vacation other than at home?

What can I do at home and I don’t have to be on vacation?

I can think of many things.

And what about you?

If you are interested in the topic of mindfulness in more depth, you can also ask yourself other questions.

Can I concentrate on what I’m doing at the moment, or do my thoughts often fly (to the past, to the future)?

Am I often mentally at work even when I’m at home?

I sometimes accompany clients on consultations and courses with mindfulness meditations.

People who work mentally and are in charge of a lot of tasks, keep track of deadlines, communicate with multiple subjects, etc., tend to have a problem with mindfulness. They are often mentally overwhelmed. And it is mindfulness work that helps relieve an overburdened mind.

I studied mindfulness in courses and workshops, and I also studied it in India as part of a Yoga instructor teacher training

If this topic calls to you, I will be happy to tell you more. And I will also be happy to guide you on the path of relief from an overloaded mind.

Have a beautiful, as „mindful“ day as possible,

Petra

P.S. How about enjoying coffee or tea and really focusing on drinking it with all your senses? The mind will rest and thank you .